Po vítězném utkání s Juniorem Děčín, kdy jsme si zajistili postup do České ligy dorostu, jsme odcestovali s celým týmem na víkendový turnaj do francouzského Grenoblu. Naše výprava čítala 17 hráčů (Brejcha, Krejčí, Vlk, Řehák, Hudec, Vávra, Kyncl, Hofmann, Horváth, Rulf, Kuhn, Tománek, Lesniak, Trup, Zápotocký, Meisner, Mašek) a pět členů realizačního týmu (trenér Kolman, asistent Brejcha, vedoucí Tříska, sekretář Hájek a tlumočnice slečna Kolmanová) Turnaj byl již 29. v pořadí a příští rok bude jubilejní 30. Nehrálo se přímo v olympijském městečku, kde Jiří Raška vybojoval zlatou olympijskou medaily, ale na jeho předměstí, které se jmenovalo St. Martin d´Heres. Turnaje se zúčastnilo 8 týmů z různých koutů Evropy. Mužstva byla rozdělena do dvou základních skupin. A – Skupina – FC Reading, Standard Lutych, St. Martin d´Heres, Rayo Vallecano de Madrid. Do skupiny, včetně nás, byla nalosována tato mužstva: FC Grenoble 38, Sporting de Varzim a Levski Slavia Sofia. Utkání byla sehrána na jednom kvalitním hřišti pod alpskými velikány. Na zápasy bylo vždy minimálně 300 a na finále minimálně 600 přiznivců, nejvíce asi právě z portugalského Varzimu.

V pátek nás čekalo slavnostní přivítaní s ostatními členy z řad organizátorů a také ostatními kluby. To vše se konalo v místní tělocvičně školy. Všechna mužstva předala malý dárek a všichni účastníci dostali vzpomínkové trička na tento turnaj. Po té bylo lehké občerstvení formou švédských stolů. Ubytováni jsme byli ve městečku Gierés spolu s Readingem a Vallecanem.

V prvním utkání nás čekal favorit celého turnaje, Sporting Varzim. Po nástupu na hřiště nás všechny zamrazilo, když jsme vnímali tóny naší státní hymny, která nás nakonec provázela vždy před každým zápasem. Překrásný pocit. Portugalce jsme překvapili naším napadáním a po jedné z chyb v obraně jsme mohli jít do vedení, které by nám psychicky, proti silnému soupeři, pomohlo, avšak Zápotocký z malého vápna nepochopitelně přestřelil. Postupem času se Varzim otrkal a první poločas nás přehrával. Nestačili jsme zareagovat na dva smrtící brejky a do poločasu dvakrát inkasovali. O přestávce jsme si řekli, že takhle nemůžeme hrát a že do druhého poločasu musíme nastoupit stejně jako do začátku prvního, napadat a bojovat. Vydrželi jsme to a nepustili soupeře do šance a opět jsme dvakrát zahrozili. Meisner však opět z malého vápna nemířil mezi tyče a po něm Trup hlavičkoval jen do tyče. Utkání tedy skončilo poměrem 2:0.

Odpolední utkání se Sofií bylo tedy povinností zvítězit, jinak by nebyla šance na postup do závěrečných utkání o umístění. Do utkání jsme šli s tím, že musíme vyhrát. Zlepšená hra a také konečně proměňování šancí vedla ke konečnému úspěchu 2:0, kdy obě branky vsítil Zápotocký.

K poslednímu zápasu ve skupině a bohužel i v turnaji jsme nastoupili v neděli dopoledne proti Grenoble 38. V případě vítězství bychom hráli utkání o 3. místo. Začátek zápasu se nám vůbec nepovedl. Nebýt brankáře Brejchy, mohli jsme prohrávat o čtyři branky. Domácí nás překvapili rychlým pohybem a skvělou technikou. Do prvního poločasu jsme přeci jen inkasovali, avšak během dvou minut jsme stačili Lesniakem vyrovnat. Druhý poločas jsme již soupeře nepustěli do vyložených šancí a dokonce z jednoho brejku dokázali strhnout pomyslnou misku vah na svoji stranu, kdy s přehledem zakončil Meisner. V cestě za postupem nám nestál jen Grenoble, ale také místní rozhodčí, který evidentně věděl, kteří fotbalisté mluví stejnou řečí… Fauly, které se těžko pískají i v basketu byly na pořádku, samozřejmě proti nám. Bohužel jsme dvě minuty před koncem dostali branku na konečných 2:2 a museli jsme čekat na utkání, jestli si Varzim uhraje nějaké body se Sofií. Postup nebyl v našich ruckách. Abychom postoupili, nesměla Sofie vyhrát. (nikdo z nás nevěřil, že by to dokázala, jelikož Varzim porazil nás 2:0 a Grenoble dokonce 4:0!!!) Bohužel stalo se. Portugalci nastoupili téměř s celou lavičkou a chyba brankáře v druhém poločase ukončila naše působení na turnaji.

Utkání o umístění skončili vždy 0:0 a rozhodovali pokutové kopy. Ve finále byl šťastnějším týmem, a tedy i vítězem celého turnaje Sporting Varzim, a v utkání o bronz zvítězil FC Reading. Náš tým se umístil spolu s belgickým Lutychem na konečném 5. – 6. místě.

Chtěl bych poděkovat trenérovi Kolmanovi, který zařídil tento turnaj a za celou sezonu, za kterou dokázal blšanský mládežnický fotbal opět vzkřísit a navrátit ho do lepších kolejí. Věřím, že i my hráči jsme se mu odvděčili postupem do České ligy, což byl jeden z jeho cílů. Samozřejmě patří poděkování všem hráčům a celému realizačnímu týmu, který se o nás celou sezonu i ve Francii staral. Bez nich bychom se neobešli. Pro všechny to byly obrovské zkušenosti a cenné poznatky do fotbalové budoucnosti.

Poslední domácí utkání hrajeme v sobotu 9. června s Kladnem „B“ od 10:15! Přijďte se rozloučit…