Po letní přestávce plné převratných událostí pro FK Chmel Blšany viděl opět stadion mistrovský zápas svého klubu. Z gruntu nové mužstvo se poprvé představilo svým věrným. Navzdory počasí byla návštěva solidní. Hlasatel s počtem diváků neseznamoval, ale odhadoval bych to na takových osm stovek příznivců a zvědavců. Hlad po ligovém fotbalu se projevil na návštěvnosti, ale mám obavy, že potom, co dnes diváci viděli, bude příští návštěva možná poloviční. Nikdo asi nečekal nějakou velkou slávu. Fanoušci, kteří trochu sledují dění v Blšanech a jsou objektivními diváky, určitě nečekali zázrak, ale to, že utkání skončí debaklem pro domácí, bylo i pro ně dost silné kafe.

Bohužel veškerý střelný prach byl vypotřebován v přípravě s Berounem a ta malinká troška, která ještě zbyla, notně zvlhla deštěm smáčejícím hřiště během většiny utkání. Neviděli jsem ani jeden gól v síti Jakubčovic a naopak náš Filip Rada lovil celkem čtyřikrát. Jsem rád, že průběh utkání nemusím komentare. Musel bych napsat pouze jediné slovo ? trápení! Okamžiky, které rozhodly utkání: 1. Zranění Poláčka při jedné z jeho útočných akcí a obětavém zákroku již ve 20 minutě. Využití nesoustředěné obrany v následujícím protiútoku Jakubčovic a první gól v brance Blšan. 2. Úvodní tlak druhého poločasu korunován rukou hostujícího hráče v pokutovém území a neproměněná penalta.

Myslím si, že tyto okolnosti značnou měrou ovlivnily průběh zápasu, ale současně musím konstatovat, že mužstvo hostí bylo fotbalovější, vyzrálejší a za vítězstvím šlo cílevědoměji a po vedoucí brance i sebevědoměji. Možná, že by hosté brali tři body i v případě proměněné penalty Jedinákem a i v případě přítomnosti Poláčka po celý zápas. Pro střízlivě uvažujícího diváka, který dnes zápas viděl, to je skutečnost více než pravděpodobná. Bohužel výkon žlutomodrých byl velice podobný utkání v Chomutově, kdy se rovněž nedařilo, v podstatě v téměř stejné sestavě, ohrozit branku soupeře a realizovat nějakou překvapivou a fotbalově chytrou akci. Mužstvo bude pravděpodobně platit daň věkově nejmladšího mužstva 2. ligy, daň nezkušenosti s vrcholovým fotbalem, daň mužstva sestaveného kompletně až v průběhu letní přípravy a v neposlední řadě daň mužstva bez zkušeného kvalitního hráče, který by vtiskl mužstvu myšlenku, řád a dokázal na hřišti uskutečňovat trenérskou strategii a myšlenky pana Bičovského. Asi se bude třeba připravit opět na záchranářské boje, kterých jsme se chtěli všichni vyvarovat, ale nebudeme přeci dělat účet po prvním nevydařeném zápase, to ne!

Utkání dnes pro většinu z nás skončilo již po hodině hry. Já osobně bych po třetí brance Jakubčovic utkání ukončil, protože zbylých třicet minut bylo sebemrskačství jak hráčů, tak trenérů a v neposlední řadě domácích diváků. Netroufnu si hodnotit výkony jednotlivých hráčů, na to jsou moje smysly až příliš rozjitřené a zklamáním z výsledku ovlivněné. Důvodem smutku a zklamání je nejen výsledek, ale co je horší i předvedená hra. V žádném případě bych nedával vinu brankáři Radovi. Při všech brankách stál sám proti střelci a nevěřím tomu, že by nová posila Blaha z Olomouce zabránil podobnému výsledku. Možná by ho při troše štěstí jen trochu zmírnil. Petr Loos nepřesvědčil ani tentokrát a přes jeho prostor se dostávali Jakubčovice do šancí až příliš lehce. Možná by měl přeci jen dostat větší šanci Jakub Süsser. Výkon Bogdanova byl na postu záložníka očividně živější než na pozici hrotového útočníka.

Zbývá jen naděje. Naděje, která umírá poslední. Snad se hoši nenechají úvodním neúspěchem až příliš rozhodit a dají do dalších utkání více bojovnosti a více touhy po vítězství. Přejeme Honzovi Poláčkovi, aby jeho zranění nebylo vážné, Milanu Zachariášovi, aby už byl brzo na place v základu a všem blšanským fanouškům, aby podobných utkání jako dnes bylo co nejméně.

Fotografie z utkání: http://www.blsanky.ic.cz/…ub/index.htm