V posledních čtyřech duelech zvládnul 14 gólů – naposledy řídil demolici Blšan (8:1), proti kterým zvedal ruce nad hlavu pětkrát. „Netuším, kde se to ve mně bere,“ culí se 39letý fotbalista, který si se Spartou zahrál i Ligu mistrů.

Pět gólů v divizi, to není zcela běžná záležitost. Jak to v Blšanech vypadalo?
„Mají svých problémů dost, počítali jsme s tím, že jim nějaké góly dáme, ale tohle jsem nečekal. Hrajeme ofenzivně, já jsem na hrotu, takže se ke mně míč vždycky nějak přimotá. V Blšanech jsem kopal dvě penalty, jeden gól hlavou, pak po centru do prázdné a ten poslední byl hodně kuriózní.“

Povídejte.
„Obrana se zastavila, já si hodil míč kolem nich a jediný, kdo se mi postavil do cesty, byl Sigi (Horst Siegl). Kdyby tam byl jiný hráč než já, tak ho tělem zastaví, bohužel si vybral toho nepravého. Potkaly se dvě těžké váhy. Vypadalo to jako srážka medvěda s rozjetým vlakem, vyznělo to dost komicky, Sigi odlétnul a já šel sám na brankáře.“ (směje se)

 Jak moc si pětigólového představení ceníte?
„Spousta lidí řekne, že je to jenom v divizi, ale ani tady není jednoduché dávat góly. Co si budeme povídat, s pohybem už to není, jak to bývalo, ale člověka potěší, když si připadá jako platný hráč. V minulé sezoně jsem dal 27 gólů a říkal si, že už to bude jen horší. A je to obráceně. Třicet gólů se mi ještě nepovedlo, ale s ligou, kde jsem dal v roce 2000 za Žižkov šestnáct, se to nedá srovnávat.“

Dáváte spoustu gólů po centrech a všemožných standardních situacích. Je to herní situace, kde se dají naplno využít vaše ligové zkušenosti?
„V předešlém zápase proti Vilémovu jsem dal čtyři góly, hattrick hlavou, balony před bránu létají, já a Míra Obermajer se tam prosazujeme, naše zkušenosti se musí někde projevit. Byl jsem vždycky hráč do vápna, když proti mně nastoupí o dvacet let mladší kluci, tak mám určitě výhodu.“

Jaký máte gólový plán do konce divize?
„V tomhle věku plánuju den dopředu, dál to nemá cenu. (směje se) Teď hrajeme s Českým Dubem, který je dole. Z posledních zápasů mám sérii: dva, tři, čtyři a pět gólů, takže to vychází na šest. Ale to už nevím…“ (usmívá se)

Všímá si vašich výkonů okolí?
„Dostávám zprávy, co jsem to zase vyváděl, že pořád brečím a říkám, jak končím, protože nemůžu chodit, ale v pondělí je v novinách, že dal Kincl pět gólů.“ (směje se)

Díky nim jste se vyšvihnul do čela soutěže Sportu. Dřív jste ji nesledoval, už se to změnilo?
„Musím přiznat, že jsem se na tabulku už podíval. Bylo by hezké, kdybych tam zůstal. Pokud ne, svět se nezbortí. Ten Strejček je mladý, asi by kopačky za výhru užil víc. Ne, to je legrace, chci vyhrát, jsem soutěživý. Navíc Míra Obermajer nějaké kopačky chtěl, tak bych mu jedny věnoval.“

Vaše Jirny opět míří k triumfu v divizi B. Odmítnou tradičně postup, nebo vás uvidíme ve třetí lize?
„Tuhle otázku mi pokládá každý, ale rozhoduje se majitel klubu, já nevím. Myslím, že nahoru nepůjdeme. Kdyby se postoupilo, byl by to pro mě asi konec, třetí ligu bych už nedal.“